Rodinná historie jako součást sebepojetí - z diplomové práce 2.

02.11.2013 06:50

(kvalitativní výzkum)

 

Práce je zaměřena zejména na podmínky tradování rodinné historie za účelem nastínit možnosti  jejího posílení. Kdo z rodinných příslušníků širšího příbuzenstva vypráví potomkům o svých předcích? Jak děti a vnoučata na vyprávění reagují? Jeví o vyprávění zájem? Poslouchají rády rodinné historky? A zajímají se děti o svůj původ, předky a rodinné kořeny vůbec? Co znamenají pro oslovené respondenty jejich vlastní kořeny a jaký význam jim přisuzují? Vyprávěli oni nebo někdo jiný z rodiny? Cílem výzkumné práce je zmapovat, jak dalece a hluboce jsou lidé seznámeni se svou rodinnou historií a jaký má vědomí rodinné historie vliv na jednotlivce, ale také na rodinný systém. O kolika generacích nazpět mají současní senioři ponětí, jak a v jakých životních podmínkách jejich předci žili? A jak vnímají přístup potomků k rodinné historii? 

Vědomí rodinné historie je úzce spjato s tradičními přechodovými rituály a rodinnými rituály vůbec, protože právě při nich je prostor a čas pro rodinná setkání a vyprávění. Dodržováním rodinných rituálů se zachovává rodová kontinuita, jsou v nich ukryty hodnoty a zkušenosti předků, které se v běhu času osvědčili. Tradiční rituály tak přecházejí z generace na generaci a jsou pomyslnou šňůrou, na níž čas navléká korálky náhrdelníku rodové kontinuity.   

V současnosti je trend moderní pedagogiky podporovat všestranný rozvoj osobnosti. Sebepojetí je jednou z jejích složek. Přičemž míra vědomí rodinné historie a vůbec proces jejího poznávání osobnost obohacuje. Zřejmým obohacením dimenze osobnosti je skrze vědomí rodinné historie. Z minulosti čerpáme od předků sílu v podobě hodnot a ukotvení vlastního života v realitě. Pojetí vlastní identity se rozšiřuje s vědomím kontinuity rodového příběhu. Nejsme pouze tady a teď. Ale jsme součástí něčeho většího, než jsme my sami, než je náš život. Nemusíme být v církvi, sektě nebo v ekologickém hnutí. To, co nás přesahuje, je naše rodina, rozšíříme-li úhel pohledu, vidíme rod. Otázkou je, co brání modernímu člověkovi vidět tento problém v širším úhlu pohledu?

Od tohoto průzkumného šetření očekávám, že pomůže odkrýt, jak dalece jsou respondenti informováni o historii svého rodu. Tuto informaci bych ráda dala do kontextu s různými proměnnými – míra soudržnosti rodiny, vnímání smyslu vlastních kořenů, pěstování tradic atd. Pomocí získaných údajů bych došla ke stanoveným cílům této výzkumné práce, které jsou:

 1.       Zmapovat podmínky tradování rodinné historie

2.       Zmapovat hloubku vědomí rodinné historie

3.       V příbězích respondentů hledat možná východiska pro posílení vědomí rodinné historie v podmínkách  postmoderní společnosti

 

Nyní, kdy jsme se jako lidstvo přespříliš odklonili od své přirozenosti, se stále více lidí začínáme zajímat o vlastní rodové kořeny. Předposlední kapitola pojednává o vědě, která se snaží pátrání usnadnit. Je to genealogie. Na internetových stránkách je spousta webových stránek genealogických společností, které nabízí své služby nebo pomoc při hledání po předcích v linii přímé a nepřímé. Pátrání po rodinných kořenech znamená především vyhledat žijící příbuzné a kontakt s nimi. Posiluje se tak vědomí rodinné sounáležitosti a můžeme si lépe představit své místo v síti příbuzenských vztahů. Genealogie se používá také v rodinném poradenství. Sestavování rodokmenu je úzce spjato s historií. Lze k ní vést děti v hodinách dějepisu, ale také občanské nauky a osobnostně sociální výchovy jako jedné z metod posílení osobnosti žáka skrze uvědomění si své rodinné identity a zažití přesahu vlastního života.

 V zářiVV záři západu slunce se život stává jasnějším.

 

Zpět

Závěr výzkumného šetření

  • 03.11.2010 00:04

    Možnosti posílení tradování rodinné historie

    Posledním z cílů diplomované práce je nastínění možností, jak posílit vědomí rodinné historie. V příbězích seniorů často děti nenaslouchají a senioři nevypráví. Nabízí se tedy otázka, koho spíše motivovat k tradování rodinné historie? Myslím si, že děti. Ty, když se zeptají,...

  • 03.11.2010 00:02

    Vědomí rodinné historie a podmínky jeho tradování

      Vědomí rodinné historie bylo podmíněno přímým kontaktem s žijícími příbuznými. V minulosti se o rodinné historii příliš nehovořilo. Důvodem byla přílišná zaměstnanost lidí, kteří se museli starat od rána do večera o své živobytí, a tak nezbývalo sila ani času na vyprávění. Včasným...

  • 02.11.2010 23:58

    Rodinná soudržnost a kontakty

       V první fázi analýzy získaných dat jsem rozdělila příběhy respondentů na dvě základní části dle míry koheze rodinných vztahů, jak je vnímá respondent. Příběhy s pevnými rodinnými pouty jsem následně rozdělila do pěti podkapitol – příběhy s rodinnou sounáležitostí, kde se...

Tradování rodinné historie

  • 02.11.2010 23:21

    Jak posílit vědomí rodinné historie?

         Závěrem teoretické části bych se ráda pozastavila nad možnými způsoby, jak v současné společnosti posílit vědomí rodinné historie. Jak navrátit moderního individualizovaného jedince zpět do rodiny, aniž by byl omezen jeho pocit svobody a možnosti rozletu? Jak...

  • 02.11.2010 23:17

    Význam vědomí rodinné historie

       Dějinnost člověka znamená, že si uvědomuje svou minulost, přítomnost a má svá očekávání do budoucnosti. Neřídí se přírodními podmínkami ani ručičkami hodin. Je to čas očekávání, idejí, plánů a čas vzpomínek. Jedinec se v něm snaží naplnit své předem neznámé možnosti a upíná svou...

  • 02.11.2010 23:13

    Rodinná vyprávění

       Narace, vyprávění rodinných příběhů   Teorie vyprávění, čili narace, je prosté vyprávění příběhu, jeho analýza pak zkoumá obsah vyprávěného a kdo komu a jak vypráví. Akcentem na vyprávění, naraci, došlo ve chvíli, kdy si vědci začali všímat více idejí jedince a idejí systému,...

Zasílání novinek

Mgr. Kateřina Neubauerová, DiS.

sociální pedagog, terapeut,  

laktační poradkyně - zdravotník

 

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode