Režim novorozence

05.01.2017 00:13

Jak nastavit novorozenému miminku režim? A je to vůbec nutné? Není, nesnažte se novorozeňátku nastavit jakýkoliv režim. Vnímejte jeho režim základních činností jako je papání, vylučování, spinkání a bdění. Každé miminko má svůj vlastní režim a vzhledem k tomu, že nemá pojem o čase, neumí čekat a vzhledem k tomu, že nemá pojem o čase, neumí čekat a neudrží si v mysli stálost maminky, když ji nevnímá, nevidí, tak je jasné, že máme okamžitě reagovat na projevy miminka, hlavně na pláč, protože ten signalizuje právě vnímaný pocit nedostatku.

Miminko před příchodem na svět vnímalo režim maminky. Kdy odpočívá, kdy jde spát, kdy vstává. Kdy chodí na procházku. Přitom bylo v neustálém kontaktu s matkou a mělo neustálý přísun potravy. Její pohyb vnímalo jako pohupování. Vlastně jen papalo, spalo a nebo se pohupovalo. Miminko po porodu nepotřebuje více podnětů, jak si myslíme. Často slýchám od maminek, on se nudí. Miminko se neumí nudit, reaguje na nedostatek podnětů. A těmi podněty může být tělo rodiče, chůze, kontakt, hlas maminky. Podnětů nemusí mýt hodně, aby nebylo miminko podněty přesycené až předrážděné. Vezměte, že se najednou  přebaluje, převléká, koupe se, masíruje, kojí se. Tolik činností, když už jen vyloudit prdík, na to se miminko musí zamyslet. Hluky a vjemy z okolí na něj více, mnohem více doléhají, jak za dob v bříšku u maminky. Některá miminka jsou přesycena podněty, jsou dráždivá, často pláčou, propínají se do luku. Na miminka je dobré jít pomalu, s trpělivostí.Vnímat jejich projevy a zrcadlit je.

Přebalování po a nebo před kojením. Každé miminko je jiné. Jedno se probudí a je okamžitě hladové. A teď musí čekat, než se přebalí. Tak nesnesitelně dlouhá doba čekání, frustrace... Maminka přebaluje, miminko pláče, maminka je nervózní. Jdou kojit, oba vyřízený.  Kojení nejde.

Po porodu potřebuje  miminko stále vnímat přítomnost maminky, papat, kdy má hlad, kdy si řekne. Novorozenec a vůbec miminko nemá pojem o čase a neudrží v paměti stálost předmětu, tedy ani maminky. Čekání ho frustruje a proto když jej necháváme vyplakat, miminko to nesnáší dobře. Pak se může propínat do luku, je mrzuté, uplakané. Maminka znejistí, neví, jak miminko utišit, co mu je, ale samotná nejistota maminky působí nejistotu   miminka a pláč. A jste v začarovaném kruhu.

 Více pojednáno o potřebách novorozence v článku Novorozenec jako pasivní nošenec.

Maminky přicházejí z nemocnice s radou kojit á 3 hodiny. Také jsem kdysi dostala vynadáno, že jsem dceru nakojila o hodinu dříve.  Smíchá se staré mléko s novým, bylo mi řečeno. A už jsem nevěděla, co mám dělat. Miminko pláče, nemůžu ho nakrmit, musím čekat 3 hodiny...Z porodnice jsem šla bezradná, co mám vlastně dělat se svým miminkem? Doma bylo líp.

A samotná anatomie nám říká, není to pravda, co mi říkali.  Miminka spapají to, co jejich malé tělíčko spotřebuje. Kojí se častěji, proto aby se nepřepíjela a aby se dostatečně tvořilo mlíčko a aby si zafixovaly sací dovednosti správně.  Je to jako u dospělých. Lépe jíst 5x denně, než-li 1x a hodně. Miminko papá přes den tak 10 - 12x. Po málu, ale často. K prsu pak přichází klidnější, jistější, v klidu si vypije menší dávku, než kdyby muselo čekat na časový interval. Pak jsou miminka hltavá,a s mlíčkem polykají vzduch. Novorozenci se učí sát z prsu. A když jdou k prsu nervózní, uplakaný, tak to není ono, nejde se přisát, nahltají vzduch, maminka je nervózní, jen aby už dostal napapáno, aby se přisál.

Z absolutního klidu v lůně matčině je miminko vytrženo a vhozeno do světa se spoustou neznámých podnětů. Režim miminka nastaven z venčí většinou spočívá ve večerní koupeli a masírování, a to mají miminka ráda. Jinak příjem potravy, kojení, spinkání, si miminko určuje samo, tak jak potřebuje a maminka velice brzy vnímá, jaký rytmus její děťátko má. Kdy spí, jak často papá. Kdy pláče pro hlad, kdy pro kontakt. Velice dobře pomáhá nošení miminek v šátku, kde je podpořena kontinuita zážitků miminka před a po porodu. A to spolu s kojením dle potřeb dopřává novorozenci podmínky pro plynulejší adaptaci velice brzy maminka vnímá rytmus potřeb miminka. Kdy spí, kdy papá a denní řád tomuto rytmu přizpůsobí. Miminka si rytmus spánku vytvářejí až ve 4 měsících života. Do té doby je dobré pouze to, když se respektuje den a noc. Večerní koupání či mazání a do postýlky. Ale do jaké?

Nejlépe k mamince. Miminko nerozmazlíte. Naopak, bude-li v noci cítit tělo maminky, její tep a dech, bude klidnější a jistější. Vy máte miminko pod kontrolou.  Můžete ho nakojit, aniž by jste vstávala a lépe se vyspíte. Děti potřebují cítit lidské teplo déle jak v miminkovském období, ale nyní, nyní je to věk, kdy je kontakt s maminkou velmi blahodárný a má léčebný efekt. Podporuje laktaci, vztah matka-dítě, když jsou miminka nemocná, o to víc, by měla být u maminky, aby se zotavila. Nejlépe kontakt kůži na kůži.  

V minulosti byl rituál, že rodička v šestinedělí zůstávala doma, v posteli, s miminkem a pečovaly o ní ostatní ženy z rodu. Měla čas se se svým miminkem plně sžít, dát se dohromady po porodu. A miminko také, vždyť porod je pro miminko velká a náročná událost. Dejte si čas. Vyplatí se to. Jsou maminky, které kojí jako by ,,za darmo" jde to, ani neví jak a jiné mají v začátcích kojení pocit, že je to velice náročný úkol. Že kojí skoro celý den, nemají čas na sebe, kojí v noci. Jsou nevyspalé, unavené. Proto jaký koliv režim na začátku sžívání se s miminkem je těžké roubovat na miminko, jehož rytmus teprve poznáváme. Po porodu je dobré se zastavit a být jen a jen s miminkem. Jsou to neopakovatelné zážitky, které se vryjí do paměti jak miminku, tak Vám.

 Jaké máte zkušenosti s nastavováním režimu Vašemu právě narozenému miminku Vy?  

Zpět

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode