Závěr bakalářské práce

18.02.2010 23:19

 

 

Pro dítě je v nejranějším období nejdůležitější vazba na mateřskou osobu. Kvalita rané komunikace a jistota přítomnosti této osoby je pro duševní vývoj směrodatná. Je mnoho maminek, které nepoužívají šátek a svému dítěti toto v plné míře poskytují. Nechtěla jsem a nechci tvrdit, že šátek musí být používán, aby dítě bylo spokojené. Pouze jsem měla v úmyslu tímto průzkumem ověřit své přesvědčení o převážně pozitivním dopadu ,,šátkování“ na duševní vývoj dítěte v podmínkách moderní technokratické doby.

 Lze říci, ač bylo patrné již na začátku tvorby této práce, že kompromisy se dělat musí, z výsledku průzkumu vyplývá, že by měly být větší, než jsem předpokládala. A to jak v souvislosti s frekvencí, tak i délkou nošení. V době šestinedělí je v tomto směru šátek pro miminko velice přínosný. Svědčí o tom hned dvě položky temperamentu, u nichž nezáleží na míře schopností dítěte se projevit. Jsou to adaptabilita a kvalita nálady, které maminky používající šátek ohodnotily v době šestinedělí výrazně nejnižším skóre než ostatní maminky.

Dosavadní výzkumy a poznatky o vlivu nošení na psychosociální vývoj jedince jsou zaměřeny pouze na nejranější období života dítěte. Důsledky užívání ,,nosítka“ ve vyšším věku jsou zatím známy pouze z praxe, a to celkem u malého počtu dětí starých maximálně osm let, avšak o těchto poznatcích nebyla zatím napsána ucelenější odborná publikace.   Z průzkumného šetření se lze domnívat, že podmínky moderní technokratické doby skutečně deformují pozitivní účinek ,,šátkování“, který pozorujeme v zemích tzv. třetího světa. A to zejména v případě adaptability, která je u nošených dětí v tab. B ohodnocena nejvyšším skóre.

Určitě by se nemělo říkat, že šátek se má stát součástí životního stylu rodiny. Toto nelze uskutečnit, aniž by se neprojevily důsledky vyplývající z odlišných podmínek postmoderní doby od zemí tzv. třetího světa. Šátek začínají užívat opravdu různí lidé, které nelze specifikovat jako určitou skupinu nakloněnou k této alternativě. Za ni lze považovat pouze maminky, které nosí své děti denně a celkem dlouho, u nichž je možné najít určitá specifika. Jsou to socioekonomický charakter osoby a jejího přístupu k životu.

Na druhou stranu nošení dítěte v šátku přináší mamince praktické výhody, na něž dává akcent především propagace. A navíc, po pravdě řečeno, dát dva až tři tisíce korun za zpříjemnění vstupu děťátka na svět, si mohou dnes dovolit málokteří rodiče. Pouze na základě tohoto faktu si téměř nikdo šátek nekoupí. Nehledě na skutečnost, že v tuto dobu často užívají maminky spíše babyvak a později přecházejí k šátku nebo s nošením končí, protože se to dítěti přestává líbit.

Maminky, které nosily děti v šátku, se cítily proti mému očekávání více duševně unavené než ostatní ženy z výzkumného vzorku. Je to vlastně další z předpokladů, jež mne utvrzoval o možnosti chápat šátek jako součást primární prevence sociálně patologických jevů. Je pravdou, že děti z experimentální skupiny vykazovaly již v tabulce A vyšší skóre temperamentu v mnohých jeho složkách, než děti ze skupiny kontrolní, což lze přisoudit buďto vyšší vnímavosti matky vůči dítěti uloženému do šátku a nebo faktu, že do šátku ukládají maminky spíše děti problémovější. V prvém případě by to potvrzovalo argument, že ,,šátkování“ má pozitivní vliv na ranou komunikaci matka dítě, a v druhém případě by se potvrdila domněnka, že šátek skutečně napomáhá k ulehčení péče o více náročné dítě na blízkost matky, avšak za předpokladu, že matky ve výzkumném vzorku vázaly na své tělo primárně děti s vyšším skóre temperamentu.

Jako negativní zjištění považuji výsledek týkající se adaptability v případě jedináčků, na něž evidentně nošení v šátku působí záporně, naproti tomu u druhorozených a více pozitivně. V případě pravidelnosti rytmů je zřejmý vliv zejména ve smyslu většího posunu k lepšímu během života. Fakt, že děti nošené mají v obou tabulkách skóre vyšší než nenošené, si nedokáži vysvětlit, avšak vzhledem k výraznému posunu k lepšímu mezi tab. A a tab. B je toto zjištění nepodstatné.

Průzkum potvrdil zkušenost mnohých distributorů, že k alternativní metodě přepravy dětí se rozhodnou spíše ženy s vyšším stupněm dosaženého vzdělání, ženy méně podléhající konzumnímu způsobu života a ženy inklinující k přírodě. V experimentální skupině se nacházely také nechtěné děti. Důvodem je nutnost matky vyřešit vnitřní konflikt vyplývající z toho, že matka nechce dítě potratit, a zároveň nechce být výrazně omezena nebo omezovat rodinu. Šátek je v tomto případě dobrým řešením a lze ho považovat za nástroj primární prevence sociálně patologických jevů konaných většinou ze strany rodičů.

Co se týče motivace maminek k používání šátku na nošení dětí, lze říci, že se liší matky nosící šátek intenzivně od těch, jež jej užívají méně intenzivně a nebo používají vak. Ženy používající vak a šátek pouze příležitostně udávaly ve vyšší míře praktické důvody nošení. Naopak ženy nosící své děti intenzivně upřednostňovaly pozitiva ,,šátkování“ pro miminko. V budoucnosti budou zajisté existovat obě skupiny maminek, avšak si myslím, že ty, které se rozhodnou pro šátek z praktických důvodů, bude víc. Tyto ženy spíše zvolí nějaký typ nosítka, jež učiní nošení pohodlnější, praktičtější a levnější než kvalitní šátek. Zde vidím riziko, kdy se negativní dopad ,,šátkování“ na psychomotorický vývoj dítěte může stát problémem.

Vliv ,,šátkování“ na temperament dítěte je sporný vzhledem k subjektivnímu hodnocení matky a existenci vícero pohledů na získaná data. Aby bylo možné s jistotou tvrdit, že šátek ovlivňuje jednotlivé složky temperamentu, muselo by být nošené dítě sledováno badatelem, aby mohla být získaná data objektivní. Jak jsem uvedla výše, vliv ,,šátkování“ bych viděla jako nesporný pouze v případech adaptability a pravidelnosti rytmů. Nicméně určitý nástin vlivu v ostatních složkách je a mohl by se stát východiskem pro podrobnější a hlubší výzkum. Získané údaje jsou pouze jedny z mnoha proměnných, které působí na vývoj temperamentu dítěte, na vztah matka – dítě a na míru vyčerpání matky. Snažila jsem se zde pojmout mechanismy vlivu ,,šátkování“ na zmíněné faktory. Tento průzkum by se mohl stát podnětem pro mnoho dalších hloubkových výzkumů, které by problematiku více objasnily.    

V praxi nošení dětí v šátku by tento průzkum mohl zanést do mysli lidí z této oblasti větší povědomí o možnosti negativního dopadu a na základě něhož by mohli přizpůsobit propagaci a koncepci přednášek. Tyto informace bych ráda rozšířila i do povědomí veřejnosti prostřednictvím článku pojednávajícím o výsledcích průzkumu, který bych chtěla vydat v odborném časopise. Jedním z cílů zpracovávání této práce bylo motivovat lidi pohybující se v praxi ,,šátkování“, které jsem kontaktovala, aby se rozhodli napsat publikaci zachycující komplexně toto téma a nebo zrealizovat fundovanější výzkum, než je můj průzkum. Konzultantka práce po přečtení teoretické části došla k přesvědčení, že zde opravdu chybí odborná publikace a rozhodla se, že se pokusí o její napsání.

Základní otázka šetření směřuje na zjištění, zda lze šátkování pojmout jako součást primární prevence sociálně patologických jevů. Myslím si, že ano. K tomuto závěru mne vede zjištění, že některé maminky se rozhodnou použít šátek proto, aby mohly o dítě pečovat a zároveň nebyly extrémně omezeny ve svých dosavadních zálibách a zvyklostech. Skutečnost, že děti méně klidné a spokojené, které jsou náročné na pozornost matky, jsou nošeny a ženy si šátek vesměs chválí, přispívá k témuž závěru. Postoj matky k dítěti je v jejich vztahu určující a šátek má možnost tento postoj vyladit pozitivně v případě, kdy je u matky zřejmý vnitřní konflikt mezi hodnotou mateřství a vlastními potřebami. Avšak za předpokladu přizpůsobení propagace šátku a následné edukace matek ohledně rizik plynoucích z podmínek moderní společnosti.

 

Zpět

Vaše názory a připomínky ke článku

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Mgr. Kateřina Neubauerová, DiS.

sociální pedagog, terapeut,  

laktační poradkyně - zdravotník

 

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode