Jak na krokodýlí slzičky - připravuje se

Jak na krokodýlí slzičky - připravuje se

Povíme si, že:

 

1. Vše má svůj rub a líc, jednobarevné není nic.

Vnímat svět v protikladech a jeho barvitosti. Nejprve nahlédneme na to, jak je svět kolem nás rozmanitý a jak je rozmanitý. Nic není černé ani bílé. A dva lidé nehledí skrze jedny brýle. Každý vidí svůj svět trochu jinak.  

 

2. I hloupý Honza z pece vstal a za odměnu si svou princeznu vzal.

Čili jak nás rozum vede a co síla vůle svede . V této lekci postoupíme v nauce o krok dál, a to k jednání orientovanému na řešení. Někdy jsme dole a jindy nahoře, něco můžeme změnit a něco ne, tak to musíme přijmout. Cílem setkání je si uvědomit, že svět není pouze černobílý, ale také to, že né vždy bude posvícení, a když není, tak každý při dobré vůli svou situaci k dobrému změní.

 

3. Pravidlo ne jen káže, ale také chrání, a povolí dělat věci bez ptaní

Když nyní víme, že věci můžeme také měnit, je na čase si povědět něco o pravidlech. Jaký mají v našem životě význam, kde je můžeme najít a v čem nám pomáhají. Jasně daná a domluvená pravidla jsou jako ukazatele na turistických cestách. Nenechají nás bloudit a tápat v nevědomí a strachu, kam se vlastně dostaneme, v obávaném očekávání, co tam na nás bude asi číhat. Bez pravidel by nebyla jistota ale chaos a strach.

 

4. Každý z nás je jedinečný a tak jedinečný je také náš projev a pohled na svět kolem

Cílem je nahlédnout, že každý člověk má jiný vnitřní svět, každý vidí svět kolem sebe jinak, všímá si jiných věcí a jiné rád přehlíží. Každý také jinak reaguje. Ne vždy to co čteme, čteme správně, tak jak to druhý píše. Pojďte se učit poznávat jazyk řeči a těla těch druhých a pojďte se učit sami býti druhým tak srozumitelní, že si vaše slova, gesta a činy, nebudou muset překládat do své vlastní řeči. Tak můžeme předejít mnoha nedorozuměním plynoucích z odlišného pohledu na svět.

 

5. Lze řešit konflikty jako v pohádce, aby nám bylo dobře i po hádce,

Jsou věci, které nás trápí, máme strach a nebo jsme rozčílení. A to je normální. Někdy nejde s věcmi kolem nás nic dělat, tak nám to může být líto a může nás to vztekat. Pocity jsou normální a musíme o nich také umět hovořit, a vyjádřit je, abychom je neuzamkly v tělíčku, kde nám mohou činit potíže. Mluvíme o nich tak, abychom druhému neublížili a zároveň mu dali najevo, jak nám je. To se budeme učit. Často se totiž děje, že lidé nedělají to, co bychom si přáli a někdy nám také mohou činit bolest svým chováním. Abychom si byli jisti, že se toto doví, naučme se o svých pocitech ale i přáních hovořit s kamarádem, s rodiči s pani učitelkou a dalšími. Proč nadále ronit krokodýlí slzičky, když máme hlavičku a hbité jazýčky?

Budeme si

podle věku dětí, jejich schopností a dovedností


  • povídat o věcech a dění kolem nás
  • vnímat emoce, povídat o nich a pracovat s nimi
  • hrát divadélko s maňásky i bez nich
  • tvořit
  • poznávat protiklady, 
  • hýbat se, zpívat, tančit a skotačit 
  • zapojíme svých pět smyslů
  • potrénujeme soustředěnou pozornost a trpělivost



Naše výchovná pravidla v duchu empatické výchovy


  • Na děti nepokřikujeme,

  • pozornost si vyžádáme jemným dotykem.

  • Mluvíme-li spolu, tak tváří v tvář

  • Odpovídáme na první zavolání

  • dětem jdeme příkladem

  • v klidu připomínáme předem dojednaná pravidla

  • respektujeme přání dětí v rámci daného programu

  • vnímáme přání a potřeby dětí a mluvíme o nich

Mgr. Kateřina Neubauerová, DiS.

sociální pedagog, terapeut,  

laktační poradkyně - zdravotník

 

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode