Miminko při vázání do šátku pláče.

Miminko při vázání do šátku pláče.

Když už zvládnete techniku úvazu, mnohdy narazíte na problém, že miminko v šátku pláče.

 Jak to, že páče?

 Vždť se mu to musí líbit? A neblíbí. Nelíbí se mu u mě - tak to nikdy není, miminko vždy pláče tehdy, má-li nějaký nedostatek, pláč není odmítáním rodiče, ale voláním po naplnění potřeb, jindy si může vyplakávat nelibé zážitky, poporodní, během živůtky a tak.

Většina maminek postavených před tento problém šátkování dojde k závěru, že miminko není kontaktní a na nošení zanevře. Což je velká škoda ( vezmeme-li v úvahu potřeby miminka v šátku). protože prvotní pláč miminka v šátku nemusí ve finále znamenat nic významného. Spíše je důležité, jak vnímáme pláč svého miminka. Co s vámi pláč ditka dělá?

Miminko může platka protože,

  1. vážete doma, kde je teplo a je mu horko, 
  2. miminko cítí z rodiče nejistotu jak ve vázání 
  3. když se nepohybujete, miminko potřebuje rytmus, pohyb a když není, pláče (je dobré vázat, když se budete následně pohybovat) 
  4. miminko je rozespalé, nemůže usnout a pláče, tento pláč je často dost urputný, ale brzy přestane a mimi usne, když se procházíte
  5. miminko se váže do šátku později (měsíc a více po porodu) není již zvyklé na pevné hranice, omezují jej a tak je odmítá, (stejně jako jednou bude odmítat jiné Vámi nastavené hranice)
  6.  s miminkem se najdnou děje něco neznámého, co nezná, tak pláče, 
  7. miminko, jak se ocitne na hrudníku maminky, cítí prsíčko a čeká, že bude kojené, a ono nic. Pláč může znamenat právě protest proti tomuto momentálnímu zklamání. Lze kojit při vázání a nebo přestat na chvíli vázat a ukonejšit miminko chůzí.
  8. miminka pláčí při vázání, a nebo dokonce se propínají do luku v případě, kdy se rodič v péči o miminko cítí nejistý

 

Jak miminko utišit?

  1. Hlavně se nenechte pláčem znejistit, je přirozenou odezvou na něco, co se právě miminku nezdá, ale vy víte, že nošení je to pravé, co prospěje miminku i vám.
  2. Přestanete vázat a začnete s miminkem chodit po místonosti, tak jak jste s ním chodila v době před porodem, miminko se zklidní, připomente mu tak období v bříšku před porodem
  3. některá miminka jsou více temperamentní a je dobré je tedy vázat v době, kdy jsou napapaná, vyspalá, klidná a spokojená
  4. pokud miminko pláče po každém vázání opravdu urputně, zkuste procházku po venku, čerství vzduch a dinamičtější chůze učiní své a nebo jej zkuste při vázání kojit.
  5. hlavně zapracujte na své sebejistotě a svém postoji k pláči miminka. Co s Vámi pláč dělá, proč Vás znejištuje? Činí Vás nervózní? Je Vám miminka líto? Není to třeba lítost nad vlsatním pláčem svého dětství?   (odkaz)

Pláč miminka

Rodiče cítí,  proč miminko pláče. Většinou potřebuje napapat, přebalit, bolí ho bříško a nebo později rostou zoubky. Ale častým  důvodem k pláči miminka může být také  hlad po kontaktu a po rytmu. Miminko si pláčem neříká chci nosit, ono se pláče nedožaduje, ani podnětů. Miminko vnímá na svůj momentální dyskomfort, něco mu chybí a někdy si prostě vyplakává své bolístky z porodu, změna prostředí, malý proud mléka atd. Tak že jej nerozmazlíte, když je vezmete do náruče a nebo rovnou do šátku.  Miminko pláče, protože má nedostatek kontaktu, rytmu. Má hlad po těchto potřebách. Když je naplníme, dostává se opět do pohody, do duševní rovnováhy.

  • Pokud miminko hodně pláče, zkuste s ní spát v noci v posteli. (nedávejte jej mezi sebe a manžela, to by jste zabránili zase kontaktu mezi Vámi dvěma)
  • Tělesný kontakt potřebuje i v noci. Bude lépe spát a vy se vyspíte také. (že je nedostanete z postele? K vytváření návyků přijde čas později)
  • Přes den bude miminko i vy klidnější, odpočatější.   
  • Nalaďte se na miminko, vyhledávejte oční kontakt, masírujte jej, klidně na něj šišlejte, je pro něj nyní důležitý hlavně tón řeči než obsah.
  • Buďte v srdíčku, v citech, vnímejte Váš vzájemný vztah, to jedinečné napojení vazby matka - dítě.
  • Pokud hledáte informace, jste v rozumu a nejste ve vztahu. Informací je spousta a znejišťují, ale vnímání jeden druhého, to je něco jedinečného a miminko potřebuje právě toto. Maminku mít jen a jen pro sebe, být s ní v sepjetí a jak s ním manipuluje, jaký postup při přebalování, přenášení atd. volí, je mu jedno, když cítí, že maminka to co dělá, dělá s naprosotu jistotou, podvolí se a je spokojené.

Z bříška do šátku 

http://www.emimino.cz/encyklopedie/z-briska-do-satku/      

Mgr. Kateřina Neubauerová, DiS.

sociální pedagog, terapeut,  

laktační poradkyně - zdravotník

 

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode