Genealogie - jak se dopátrat předků

Genealogie je pomocná věda dějepisná, která líčí posloupnost generací a vývoj příbuzenství jednotlivých rodin. Genealogie se v minulosti uplatnila především z hlediska právních věcí ohledně dědictví. Její výsledky člověka ukotvují v časoprostoru. Dávají životu smysl a zprostředkovávají potřebu transcendentna(potřeby vlastního  přesahu). Jejím hlavním předmětem bádání je rod, rodina a jejich dějiny. Popisuje vlastní historii badatele a poukazuje na kořeny jednání členů systému, jejich chyb a předností. Historie rodu může poučit potomky, aby neopakovali chyby předků. Mohou se učit z jejich zkušeností získaných v řadě generací. 

Studuje jednotlivce a proměny jednotlivých druhů rodinných vztahů. Zkoumá mezilidské vztahy, které vyplývají ze společenského rodového původu jedince. Genealogie se pěstuje na úrovni vědecké a amatérské. V současné době, o které se hovoří jako o době vykořenění, stoupá zájem veřejnosti o genealogii na úrovni amatérské. Což je velmi pozitivní, protože

• pátráním po rodinných památkách a sestavování rodokmenu mohou přispět ke tvorbě pozitivních mezigeneračních vztahů
• ke stabilizaci rodinných vztahů a mezilidských vztahů vůbec.
• Občanská genealogie v podobě rodopisu vyjadřuje soukromé pátrání laika po vlastních kořenech a jako takové může napomoci udržovat rodinné tradice z nichž pramení také pocit jistoty a sounáležitosti s rodinou.

                Jak začít s genealogickým pátráním?

Pátrání po předcích je podnětná, ale celkem náročná činnost. Začíná se v přítomnosti tázáním žijících příbuzných, od nichž můžeme získat spoustu cenných informací o společných předcích a jejich životě.

• Postupuje se systematicky generaci po generaci.
• Genealogické bádání není pouze hledáním suchých dat jako je datum narození, sňatek, úmrtí nebo bydliště, ale vytváření komplexního obrazu předka. Občanský genealog se ptá, jak příbuzný žil, co vykonal, jaký byl a jaký byl jeho život. To vše dáváme do historického kontextu doby, v níž žil. Tak můžeme dojít k úplnému poznání našich předků  pochopení a přijetí, obrazu jejich života a osobnosti.
• Hledané informace získáváme prostřednictvím historek ze života předků a vylíčení životních podmínek. Jaké měli živobytí, rodinné zázemí, ale také soukromé listiny jako jsou deníky, dopisy, rodinné památky a především fotografie. 
• Toto vše je zdrojem obsahu rodopisu, který může být dále dokumentován osobními a úředními listinami jako jsou například rodný list, oddací list, vysvědčení, výuční listy, diplomy, občanský průkaz, vandrovní knížky, cestovní pasy, domovské listy, pracovní a vojenské knížky, pracovní dekrety, spolkové či stranické legitimace, doklady týkající se náboženství a víry, úmrtní listy.
• Poté, co vyzpovídáme všechny žijící příbuzné, začne pátrání v archivech, na farních úřadech a matrikách. Informace z doby před rokem 1900 lze získat z úředních a veřejných knih a listin.