Miminko v šátku je klidnější a Vy máte volné ruce, více času...

Nošení miminek v šátk je pro mě osobně jednou znejúžasnějších zkušeností, co se týče mateřství. Měla jsem volné ruce, do Prahy jsem se dostala od nás z vesnice celkem v pohodě. Nákupy jsem neřešila, byly v batohu na zádech a miminko v předu na hrudníku v kříži s kapsou uvnitř. Dostali jsme se do každého autobusu, i když na zastávce již stály dva kočárky. To jsem byla za šátek zvláště vděčná.

Bonus pro miminko

Když důvody shrneme, dá se říci, že nošení je přirozené pokračování kontinuity zážitků miminka před porodem a po porodu.

  • miminko má stále možnost vnímat tep Vašeho srdíčka
  • skrze tělesný kontakt cítit neustále blízkost maminky, její vůni, hlas
  • v šátku se mu dostává rytmu skrze Vaši chůzi, tep Vašeho srdce
  • miminka jsou klidnější, protože nošení koresponduje se základními psychosociálními potřebami miminka
  • ve vertikálním úvazu je abdukce kyčlí nastavena tak, že šátek lze užít jako terapeutickou pomůcku
  • Miminka méně pláčí, protože, aniž by jste nad tím více či méně přemýšlela, naplňujete jejich specifické potřeby kontaktu, rytmu a tělesné blízkosti 
  • Miminka nejsou tolik vystresovavná, nepropínají se do luku, jako když musí hajat v postýlce a pláčem minuty přivolávat někoho, kdo jim jejich momentální potřebu naplní. Více informací .

Bonus pro Vás

Na druhou stranu má maminka větší pohodu, volné růce, uvážete miminko do šátku a můžete vyrazit do města, do přírody. Můžete pracovat v domácnosti.  Vaše možnosti, co můžete po porodu s miminkem dělat se radikálně neomezují immobilitou. Nošení, kojení a noční spaní s miminkem Vám skýtá svobodu a krásné společné chvíle s miminkem.

 

Dnes se prosazuje vertikální úvaz. Odpovídá reflexnímu vybavení novorozence pro nošení.  Miminka ho mají raději a je fakt, že mi také přijde praktičtější pro mamku. A to proto že:

  •  Miminko je v něm co nejblíže těžišti, toho kdo nosí, a tak nezatěžuje tolik záda,
  • miminko na hrudníku je pevně uvázáno, lze s ním dělat prakticky cokoliv, protože ,,nepřekáží" a navíc máte jistotu, že je děťátko v pezpečí v pevné schránce, kterou vytváří látka šátku a Vaše tělo.
  • je zde možnost očního kontaktu, pro který se vlastně člověk rodí předčasně.
  • máte miminko pod korntrolou zraku a miminko leží na měkkém.
  • Výhod nošení je spousta, a tou nejúžasnější je to, že máte možnost s miminkem vzájemně vnímat jeden druhého. Maminka bezděčně pohadí schouleného tvořečka na hrudníku, když se pohne, zavrní... Stejně jako když jste jej hladila v bříšku, když se pohlo, cítila jste jeho kopnutí, špulení.
  • Miminko má mnoho vjemů, může koukat, navazovat s Vámi oční kontakt, sledovat okolí a když se unaví, jednoduše v bezpečí Vaší náruči spočine a usne. 
  • Miminko má možnost  tvz. pasivního pohyb.u Jeho rovnovážné ústrojí reaguje na změnu polohy tělíčka v šátku a tím pádem mění svalový tonus. Kdežto v kočárku pouze pasivně a nehnutě leží zachumlán do peřinek, kde je víceméně znemožněn také spontální pohyb,
  • Maminky v postýlce a v kočárku dětem instinktivně vytvářejí těsné prostředí, aby mělo hranice svého tělíčka. Zavinují jej, zachumlávají do peřinky. Ale to nejúžasnější pevné objetí jeho tělíčka je právě v náručí rodiče, kde vnímá všechny své  jistoty známé z pobytu v děloze, a jsou naplňovány jeho specifické miminkovské potřeby. 
  • Miminko do 6m uričtě nerozmazlíte, jak psal pan profesor Matějček.  Kojenec si vytváří důvěru ke světu skrze zkušenost naplňování svých potřeb. Když je necháno osamotě, musí čekat, samo v pokojíčku, bez náruči, bez tělesného kontaktu, ztrácí důvěru ke světu. Přestává důvěřovat tomu, že bude přicházet něco dobrého. Miminka, která necháte vybrečet, aby spala sama, rezignovala.  Miminko musí čekat a neumí čekat. Více se můžete dočíst ZDE:
  • Děti z šátku nejsou ve stresu, naopak, jejich adaptaci na tento svět maximálně nošením ulehčujeme.

 

Hodně plačtivá miminka patří do šátku především

  • Přirozeně bez větší námahy naplňujete specifické potřeby novorozence a kojence - rytmus (který si může naplňovat skrze dudání dudlíku a nebo častého přisávání k prsíčku), neustálého vnímání maminky, tělesného kontaktu po něm mají  novorozeňátka nejvíce  hlad. 
  • Potřeba cítit hranice svého tělíčka. Děti  často plačící až dráždivé, když je uváže mamka do šátku, po chvíli spočinou a jsou v pohodě. Poměrně rychle si na pevné stažení v šátku zvyknou. Hodně plačtivá - dráždivá miminka - mají hodně podnětů, hodně volnosti, kterou nezvládají, neúčelné pohyby, které je ruší, budí je ze spaní, pokud nejsou zavynutá. Šátek jim dává možnost cítit hranice jejich těla stejně jako náruč rodičů a nebo masáže.
  • Hranice zde znamenají pro miminko také situace, kdy maminka s šátkem musí například sedět v MHD a nemá kýžený rytmus. Pak pláče, ale vyplaká si svou potřebu po rytmu u mamky. 

Miminka nikdy nepláčí, protože odmítají Vás jako maminku. Pláčí, protože cítí nějaký dyskomfort - teplo, absence pohybů,  měli za to, že bude prsíčko a ono nic, tak si zklamání vypláčí, a nebo prostě nejsou zvyklá na tento způsob péče a musí si zvykat, mohou cítit Vaši nejistotu, ale svým pláčem uričtě neodmítají Vás, protože do 3. měsíce života se miminka cítí jedno tělo s Vámi - tvz. přirozená sympbióza. 

 

 

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode